Zavinutka podvojná krok za krokem: Jednoduchý návod pro začátečníky

Popis vzhledu zavinutky podvojné

Zavinutka podvojná je elegantní a sofistikovaný háčkovaný vzor, který vytváří působivý plastický efekt připomínající propletené vlny nebo spirály. Charakteristickým znakem této techniky je střídání krátkých a dlouhých sloupků, které společně vytvářejí jedinečný trojrozměrný vzhled. Při pohledu na hotový výrobek lze pozorovat pravidelně se opakující reliéfní strukturu, kde se jednotlivé řady vzájemně proplétají a vytvářejí tak dojem dvojité spirály nebo šroubovice.

Základním vizuálním prvkem zavinutky podvojné jsou vystupující reliéfní linie, které se táhnou diagonálně napříč celou plochou. Tyto linie jsou tvořeny dlouhými sloupky, které vystupují nad základní rovinu práce. Mezi těmito vyvýšenými liniemi se nachází jemnější struktura tvořená krátkými sloupky, která vytváří kontrastní pozadí a zdůrazňuje plastičnost vzoru. Díky tomuto uspořádání vzniká charakteristický vzhled připomínající pravidelné vlnění nebo točité schodiště.

Při bližším prozkoumání lze pozorovat, že zavinutka podvojná se skládá ze dvou hlavních vrstev. První vrstva tvoří základní síť krátkých sloupků, zatímco druhá vrstva je tvořena dlouhými sloupky, které jsou strategicky umístěny tak, aby vytvářely ony charakteristické diagonální linie. Tyto vrstvy se pravidelně střídají a vytvářejí tak harmonický celek, který je nejen vizuálně přitažlivý, ale také příjemný na dotek.

Textura zavinutky podvojné je velmi zajímavá a různorodá. Na povrchu lze nahmatat výrazné vyvýšeniny a prohlubně, které dodávají výrobku jedinečný charakter. Při použití jednobarevné příze vyniká především plastičnost vzoru, zatímco při použití vícebarevné nebo melírované příze se vzor může jevit ještě složitější a působivější. Struktura vzoru vytváří zajímavou hru světla a stínu, což ještě umocňuje jeho trojrozměrný efekt.

Z technického hlediska je důležité zmínit, že zavinutka podvojná vytváří poměrně hustou a pevnou texturu, která je ideální pro výrobu teplých oděvních doplňků nebo bytových dekorací. Hotový výrobek má výbornou pružnost ve všech směrech, což zajišťuje dobré přizpůsobení tvaru a dlouhou životnost. Díky své struktuře je vzor také velmi stabilní a dobře drží tvar i po opakovaném praní a používání.

Charakteristickým rysem zavinutky podvojné je také její oboustrannost - vzor vypadá atraktivně z obou stran, i když každá strana má mírně odlišný vzhled. Zatímco jedna strana ukazuje výraznější reliéf s dominantními diagonálními liniemi, druhá strana nabízí jemnější, ale neméně zajímavou strukturu s méně výraznými přechody mezi jednotlivými prvky vzoru.

Potřebné suroviny a pomůcky k výrobě

K vytvoření podvojné zavinutky budeme potřebovat několik základních surovin a pomůcek, bez kterých se při výrobě této tradiční pochoutky neobejdeme. Základem je kvalitní hladká mouka, která tvoří základ těsta. Je důležité použít mouku pokojové teploty, ideálně ji nechat před zpracováním alespoň hodinu odstát mimo lednici. Dále budeme potřebovat čerstvé droždí, které zajistí správné vykynutí těsta - na jeden kilogram mouky počítáme přibližně s 42 gramy droždí. Nezbytnou součástí je také vlažné mléko, které by mělo mít teplotu okolo 37 stupňů Celsia, aby se droždí správně aktivovalo.

Pro přípravu náplně si připravíme mletý mák, který by měl být čerstvě namletý pro zachování maximální chuti a aroma. Dále budeme potřebovat povidla, ideálně domácí nebo kvalitní kupovaná, která by měla mít správnou konzistenci - ani příliš řídká, ani příliš hustá. K dochucení náplně použijeme vanilkový cukr, mletou skořici a špetku mletého hřebíčku.

Z kuchyňského vybavení je nezbytný velký míchací robot nebo mísa na zadělání těsta, váha pro přesné odměření surovin, váleček na rozválení těsta a čisté utěrky na přikrytí těsta během kynutí. Důležitý je také plech na pečení s vyšším okrajem, který by měl být důkladně vymazaný máslem nebo vyložený pečicím papírem.

Pro dokonalý vzhled zavinutky budeme potřebovat také štětec na potírání povrchu před pečením a během něj. K tomuto účelu si připravíme rozšlehané vejce s trochou mléka. Na závěrečnou úpravu si nachystáme moučkový cukr na posypání hotového výrobku.

Mezi další užitečné pomůcky patří ostrý nůž na naříznutí povrchu před pečením, kuchyňský provázek pro případné svázání zavinutky, aby držela tvar, a teploměr na měření teploty mléka a prostředí pro kynutí. Vhodné je mít také připravený rošt na chlazení, na který hotovou zavinutku položíme po upečení.

Pro usnadnění práce je dobré mít po ruce také stěrku na těsto, která pomůže při manipulaci s těstem a jeho přenášení, a odměrku na přesné odměření tekutých ingrediencí. Všechny pomůcky by měly být před použitím čisté a suché, aby byl výsledek co nejlepší.

Příprava těsta na zavinutku

Pro přípravu kvalitního těsta na podvojnou zavinutku je naprosto zásadní dodržet správný postup a použít ty nejkvalitnější suroviny. Základem je hladká mouka, kterou prosejeme přes jemné síto, abychom zajistili její nadýchanost a odstranili případné nečistoty. Na klasickou dávku budeme potřebovat 500 gramů hladké mouky, kterou umístíme do větší mísy. Uprostřed mouky vytvoříme důlek, do kterého vložíme 30 gramů čerstvého droždí. K droždí přidáme lžičku cukru a trochu vlažného mléka, aby se droždí mohlo aktivovat. Necháme vzejít kvásek, což obvykle trvá přibližně 15 minut.

Mezitím si připravíme ostatní ingredience - 100 gramů změklého másla, 2 žloutky, špetku soli, 2 lžíce cukru a přibližně 250 ml vlažného mléka. Když máme kvásek připravený, začneme postupně přidávat všechny uvedené suroviny do mísy s moukou. Těsto důkladně propracováváme alespoň 10 minut, dokud není hladké a pružné. Během hnětení můžeme přidávat mléko podle potřeby - těsto by nemělo být ani příliš tuhé, ani příliš řídké.

Hotové těsto by se nemělo lepit na stěny mísy a mělo by se od nich samo oddělovat. Mísu s těstem přikryjeme čistou utěrkou a necháme kynout na teplém místě přibližně hodinu, dokud těsto nezdvojnásobí svůj objem. Během kynutí je důležité zajistit stálou teplotu okolo 30 stupňů Celsia a zabránit průvanu, který by mohl kynutí negativně ovlivnit.

Po prvním vykynutí těsto znovu krátce propracujeme a rozdělíme na dvě stejně velké části. Každou část vyválíme na pomoučněném vále do obdélníkového tvaru o tloušťce přibližně 3-4 milimetry. Takto připravené pláty těsta jsou základem pro vytvoření charakteristické podvojné zavinutky. Na vyválené těsto následně rovnoměrně naneseme připravenou náplň, přičemž necháme asi 2 centimetry okraje volné pro lepší uzavření závinu.

Je důležité pamatovat na to, že těsto musí být během celé přípravy dostatečně vláčné a poddajné. Pokud by bylo příliš tuhé, zavinutka by mohla při pečení praskat. Naopak příliš měkké těsto by se špatně tvarovalo a náplň by mohla vytékat. Správně připravené těsto by mělo být na dotek hebké, pružné a při lehkém zmáčknutí by mělo zanechat důlek, který se pomalu vrací zpět. Teplota všech použitých surovin by měla být přibližně stejná, ideálně pokojová, aby se těsto dobře spojilo a správně pracovalo s kváskem.

Vytvoření náplně do zavinutky

Pro přípravu lahodné náplně do zavinutky podvojné je třeba nejprve připravit všechny potřebné ingredience. Základem je kvalitní mleté maso, ideálně mix vepřového a hovězího v poměru 1:1. Maso by mělo být čerstvé a ne příliš tučné, aby výsledná náplň nebyla mastná. Do masa přidáme najemno nakrájenou cibuli, kterou předem osmažíme dozlatova na malém množství oleje. Cibule dodá náplni příjemnou chuť a vláčnost.

K masu s cibulí přidáme čerstvě namleté černé koření, špetku mletého nového koření, několik stroužků prolisovaného česneku a sůl dle chuti. Někteří kuchaři doporučují přidat také malé množství majoránky, která náplni dodá charakteristické aroma. Vše důkladně promícháme, aby se koření rovnoměrně rozložilo v celé směsi. Pro lepší spojení ingrediencí můžeme přidat jedno syrové vejce.

Důležitým krokem je důkladné prohnětení masové směsi, aby se všechny přísady dobře propojily a vznikla kompaktní hmota. Náplň by měla být dostatečně pevná, aby při pečení nevytékala ze zavinutky. Pokud se zdá směs příliš řídká, můžeme přidat trochu strouhanky, která pomůže náplň zahustit. Naopak je-li směs příliš tuhá, můžeme ji zjemnit přidáním malého množství vývaru nebo mléka.

Pro zvýraznění chuti můžeme do náplně přidat také nakrájené sušené houby, které předem namočíme ve vodě. Houby dodají náplni výraznou vůni a zajímavou chuťovou složku. Někteří kuchaři experimentují také s přidáním najemno nakrájené kořenové zeleniny nebo petrželky, což náplň příjemně osvěží.

Hotovou náplň necháme před použitím alespoň hodinu odležet v chladu, aby se chutě proper spojily a koření mělo čas uvolnit své aroma. Během této doby můžeme připravit těsto na zavinutku. Při plnění zavinutky je důležité náplň rovnoměrně rozložit po celé ploše těsta, přičemž necháme asi dva centimetry od okrajů volné, aby se těsto dalo dobře zavinout a náplň nevytékala.

Pro dosažení nejlepšího výsledku je vhodné náplň nanášet v přiměřené vrstvě, aby zavinutka nebyla ani příliš tenká, ani přeplněná. Ideální tloušťka vrstvy náplně je asi 1-1,5 centimetru. Při rolování zavinutky je třeba postupovat opatrně a těsto pevně stáčet, aby mezi vrstvami nezůstával vzduch, který by mohl způsobit, že se zavinutka při pečení rozpadne.

Zavinutka podvojná je jako malý zázrak přírody, její křehká schránka skrývá tajemství oceánů a připomíná nám, že i v nejmenších věcech se ukrývá krása

Květoslava Novotná

Správný postup rolování těsta s náplní

Rolování těsta s náplní při přípravě podvojné zavinutky vyžaduje preciznost a trpělivost. Nejprve je nutné těsto rozválet do obdélníkového tvaru o tloušťce přibližně 3-4 milimetry. Okraje těsta by měly být rovnoměrné a stejně silné jako střed. Před samotným nanášením náplně je důležité nechat těsto chvíli odpočinout, aby se aktivoval lepek a těsto bylo pružnější.

Na připravené těsto rovnoměrně naneseme první vrstvu náplně, přičemž necháme volný okraj asi 2-3 centimetry po všech stranách. Tento volný prostor je klíčový pro pozdější pevné uzavření rolády. První náplň by měla být hustší konzistence, aby se dobře držela na těstě a nevytékala. Druhou vrstvu náplně nanášíme až po částečném zarolování první vrstvy.

Samotné rolování začínáme od delší strany obdélníku. Těsto zvedáme pomocí utěrky nebo pečicího papíru, na kterém jsme ho vyváleli. Důležité je rolovat pevně, ale zároveň citlivě, abychom těsto neprotrhli. První otočku provedeme opatrně a dbáme na to, aby náplň zůstala rovnoměrně rozprostřená. Po prvním otočení naneseme druhou vrstvu náplně na zbývající plochu těsta.

Při dalším rolování je třeba neustále kontrolovat, zda se náplň nevytlačuje do stran. Pokud se tak děje, můžeme ji jemně zatlačit zpět dovnitř pomocí čisté stěrky nebo lžíce. Rolování provádíme postupně a plynule, přičemž těsto lehce přitlačujeme, aby jednotlivé vrstvy k sobě dobře přilnuly. Vznikající roláda by měla mít pravidelný, válcovitý tvar bez vzduchových kapes.

Závěrečná fáze rolování je nejkritičtější. Poslední otočku je třeba provést tak, aby volný okraj těsta pevně přilnul k roládě. Můžeme si pomoci trochou vody nebo vejce, kterými okraj potřeme, což zajistí lepší přilnavost. Hotovou roládu opatrně přeneseme na plech vyložený pečicím papírem, přičemž ji položíme spojem dolů.

Před pečením je vhodné nechat zavinutku asi 15-20 minut odpočinout, aby těsto znovu získalo pevnost a stabilitu. Během této doby můžeme povrch potřít rozšlehaným vejcem pro získání lesklého vzhledu po upečení. Pro dosažení charakteristického vzhledu můžeme na povrchu vytvořit jemné zářezy ostrým nožem. Tyto zářezy nejen že dodají zavinutce atraktivní vzhled, ale také pomohou při rovnoměrném pečení a zabrání praskání těsta.

Pečení zavinutky v troubě

Jakmile máme zavinutku správně stočenou a položenou na plechu vyloženém pečicím papírem, nastává důležitá fáze pečení. Troubu předehřejeme na 180 stupňů Celsia. Před vložením do trouby celý povrch zavinutky potřeme rozšlehaným vejcem, což zajistí krásnou zlatavou barvu při pečení. Je důležité nepospíchat a nechat zavinutku ještě asi 15 minut odpočinout při pokojové teplotě, aby těsto mohlo mírně nakynout.

Plech se zavinutkou vložíme do předehřáté trouby ideálně do střední části, kde je teplo rovnoměrně rozložené. V prvních 15 minutách pečení troubu vůbec neotevíráme, aby těsto mohlo správně narůst. Po uplynutí této doby můžeme troubu krátce otevřít a zkontrolovat, jak se zavinutka barví. Pokud by se začala příliš rychle zbarvovat, můžeme teplotu mírně snížit na 170 stupňů.

Celková doba pečení se pohybuje mezi 35 až 45 minutami, záleží na velikosti zavinutky a konkrétní troubě. Během pečení sledujeme barvu povrchu - měla by být rovnoměrně zlatohnědá. V poslední třetině pečení můžeme zavinutku lehce pokropit vodou pomocí rozprašovače, což pomůže vytvořit křupavou kůrku.

Pro dosažení optimálního výsledku je vhodné použít režim pečení horní i dolní ohřev. Pokud máme k dispozici horkovzdušnou troubu, můžeme teplotu snížit o 10-15 stupňů. Důležité je také umístění plechu - příliš vysoká poloha může způsobit rychlé zhnědnutí povrchu, zatímco střed zůstane nedopečený.

V závěrečné fázi pečení můžeme propečenost zkontrolovat špejlí - po propíchnutí do středu zavinutky by měla zůstat špejle čistá. Správně upečená zavinutka vydává při poklepu na spodní stranu dutý zvuk. Po upečení necháme zavinutku na plechu asi 5 minut odpočinout, poté ji opatrně přesuneme na mřížku, kde musí zcela vychladnout.

Během chladnutí se uvnitř zavinutky stabilizuje náplň a těsto se zpevní. Je důležité nepokoušet se zavinutku krájet, dokud je teplá, protože by se náplň mohla roztéct a těsto by se mohlo zbortit. Ideální je nechat zavinutku vychladnout alespoň hodinu. Po úplném vychladnutí můžeme povrch lehce poprášit moučkovým cukrem, což dodá dezertu elegantní vzhled a jemnou sladkost. Správně upečená zavinutka by měla mít křupavou, zlatavou kůrku a vláčný, nadýchaný vnitřek s pevnou, ale šťavnatou náplní.

Zdobení hotové zavinutky

Jakmile máte hotovou zavinutku podvojnou, nastává čas na její finální zdobení, které dodá výrobku ten správný vzhled. Povrch zavinutky nejprve důkladně potřete rozšlehaným vajíčkem, což zajistí krásný lesklý vzhled po upečení. Tradiční zdobení začíná posypáním mákem, který se jemně vtlačí do povrchu těsta. Mák není jen dekorativní prvek, ale dodává zavinutce charakteristickou chuť a vůni typickou pro české pečivo.

Pro vytvoření zajímavého vzoru můžete použít nařezávání povrchu ostrým nožem. Vytváříme jemné diagonální zářezy v pravidelných rozestupech asi 2-3 centimetry od sebe. Důležité je nezařezávat příliš hluboko, aby se těsto při pečení neroztrhlo. Někteří pekaři preferují vytváření mřížkového vzoru, kdy se první řada zářezů překryje druhou řadou v kolmém směru.

Vedle klasického máku lze zavinutku ozdobit také směsí semínek. Velmi působivě vypadá kombinace sezamových semínek, slunečnicových semínek a dýňových semínek. Tyto suroviny nejen že vytvoří atraktivní vzhled, ale také obohatí chuťový profil pečiva. Při aplikaci směsi semínek je důležité je rovnoměrně rozprostřít po celém povrchu zavinutky a lehce přitlačit, aby během pečení neodpadávala.

Pro slavnostnější příležitosti můžeme zavinutku ozdobit také mandlovými lupínky nebo nasekanými ořechy. Ty se výborně hodí zejména ke sladkým variantám náplní. Před aplikací ořechů je vhodné je lehce opražit, což zvýrazní jejich chuť a aroma. Mandle lze uspořádat do dekorativních vzorů, například do tvaru rybí kosti nebo jednoduchých geometrických obrazců.

Některé hospodyňky používají k dekoraci také karamelovou glazuru, kterou aplikují až po upečení. Ta se připravuje z cukru a vody, případně s přidáním másla pro lepší lesk. Glazura se nanáší v tenkých proužcích pomocí cukrářského sáčku nebo pomocí vidličky namočené v glazuře. Je třeba počkat, až zavinutka zcela vychladne, aby se glazura správně spojila s povrchem.

Velmi efektní je také vytvoření reliéfního vzoru pomocí formičky na těsto. Vzor se vytlačí do povrchu ještě před potřením vajíčkem, čímž vznikne plastický dekor, který po upečení vynikne. Tento způsob zdobení vyžaduje určitou zručnost a cit pro detail, ale výsledek stojí za to. Reliéfní vzory mohou představovat rostlinné motivy, geometrické obrazce nebo tradiční lidové ornamenty.

Po ozdobení je důležité nechat zavinutku ještě asi 15 minut odpočinout, aby se zdobení správně spojilo s těstem. Teprve poté můžeme přistoupit k samotnému pečení. Správně ozdobená zavinutka by měla být pastvou pro oči i před samotným upečením, přičemž během pečení se její vzhled ještě zvýrazní a získá charakteristický zlatavý nádech.

Skladování a trvanlivost zavinutky

Správné skladování zavinutky podvojné je klíčovým faktorem pro zachování její chuti a čerstvosti. Hotovou zavinutku je nejlepší uchovávat při pokojové teplotě maximálně dva dny, přičemž by měla být uložena v uzavřené nádobě nebo zabalená v potravinářské fólii, aby nedocházelo k vysychání těsta. Pokud chcete prodloužit trvanlivost, můžete zavinutku uložit do chladničky, kde vydrží až pět dní. V takovém případě je důležité ji před konzumací nechat alespoň 30 minut při pokojové teplotě, aby se obnovila původní textura těsta.

Pro dlouhodobější skladování je možné zavinutku zamrazit. V mrazáku vydrží až tři měsíce, aniž by ztratila svou charakteristickou chuť a strukturu. Před zmrazením je nutné nechat zavinutku zcela vychladnout a poté ji důkladně zabalit do potravinářské fólie a následně do alobalu nebo mrazicího sáčku. Tím zabráníte vzniku nepříjemných pachů z mrazáku a případnému vysušení. Rozmrazování by mělo probíhat pozvolna v chladničce, ideálně přes noc.

Je třeba mít na paměti, že čerstvě upečená zavinutka podvojná má nejlepší chuť a konzistenci v den přípravy nebo následující den. Kvalita náplně se postupem času mění, zejména pokud obsahuje tvaroh nebo máslovou náplň. Ořechová náplň si zachovává své vlastnosti déle než tvarohová nebo maková. Při skladování je důležité zabránit kontaktu s přímým slunečním světlem a teplem, které by mohlo urychlit kažení.

Pokud se na povrchu zavinutky objeví první známky plísně nebo nepříjemný zápach, je nutné celý výrobek zlikvidovat. Není bezpečné konzumovat ani části, které vypadají v pořádku, protože plísňové spory mohou být přítomny v celém pečivu. Pro zachování maximální čerstvosti je ideální péct zavinutku v menších dávkách, které lze spotřebovat během několika dnů.

V případě, že plánujete zavinutku servírovat později, můžete ji připravit předem a upéct těsně před podáváním. Připravené těsto lze uchovávat v chladničce až 24 hodin, přičemž je nutné ho mít dobře zabalené, aby nevyschlo. Náplň lze také připravit den předem a skladovat odděleně. Tímto způsobem zajistíte, že hosté dostanou čerstvě upečenou zavinutku s optimální chutí a texturou.

Pro udržení vlhkosti během skladování lze do nádoby se zavinutkou přidat kousek jablka nebo chleba, který pomůže udržet optimální vlhkost a zabrání předčasnému vysychání. Tento trik je zvláště užitečný při skladování v chladničce, kde má pečivo tendenci rychleji vysychat.

Nejčastější chyby při přípravě

Při přípravě zavinutky podvojné se často setkáváme s několika zásadními chybami, které mohou pokazit výsledný efekt tohoto oblíbeného moučníku. Nejčastějším problémem je příliš řídké těsto, které způsobuje, že se zavinutka při pečení rozteče a ztratí svůj charakteristický tvar. Tento problém vzniká především tehdy, když kuchařky či kuchaři nepřesně odměří množství tekutin nebo přidají příliš mnoho vajec do těsta. Důležité je také dbát na správnou konzistenci náplně - pokud je náplň příliš řídká nebo mokrá, může během pečení prosáknout těstem a vytvořit nepěkné mokré skvrny.

Další závažnou chybou je nedostatečné vyválení těsta. Těsto musí být vyválené do tenké, rovnoměrné vrstvy, aby se zavinutka dobře stáčela a rovnoměrně propekla. Příliš silné těsto způsobuje, že střed zůstává nedopečený, zatímco okraje jsou již přepečené a tvrdé. Mnoho začátečníků také podceňuje důležitost správné teploty ingrediencí - zejména máslo a vejce by měly mít pokojovou teplotu, aby se těsto dobře spojilo a bylo vláčné.

Kritickým momentem je samotné stáčení zavinutky. Častou chybou je příliš pevné stočení, které může vést k praskání těsta během pečení nebo k tomu, že náplň vytéká ven. Naopak příliš volné stočení způsobuje, že zavinutka nemá pěkný, kompaktní tvar. Je také důležité nechat dostatečný okraj bez náplně, aby se těsto mohlo správně spojit a náplň nevytékala.

Mnoho kuchařů také chybuje při přípravě povrchu zavinutky. Nedostatečné potření vajíčkem nebo přílišné množství cukru na povrchu může vést k nerovnoměrnému zabarvení nebo k připálení. Správné potření vajíčkem je klíčové pro dosažení lesklého, zlatavého povrchu. Další častou chybou je nedostatečné propíchání povrchu zavinutky před pečením, což může vést k praskání těsta a vytékání náplně.

Teplota a doba pečení jsou také kritické faktory. Příliš vysoká teplota způsobuje rychlé zhnědnutí povrchu, zatímco vnitřek zůstává syrový. Naopak příliš nízká teplota vede k vysušení těsta a ztrátě vláčnosti. Je důležité dodržovat doporučenou teplotu a pravidelně kontrolovat stav pečení. Mnoho kuchařů také zapomíná na důležitost předehřátí trouby, což může významně ovlivnit kvalitu výsledného produktu.

Skladování hotové zavinutky je další oblast, kde se často chybuje. Příliš brzké zabalení ještě teplé zavinutky může způsobit zvlhnutí křupavého povrchu. Naopak příliš dlouhé ponechání bez zakrytí vede k vysušení. Je důležité najít správnou rovnováhu a zavinutku skladovat při odpovídající teplotě a vlhkosti, aby si zachovala své optimální chuťové vlastnosti.

Varianty náplní pro zavinutku

Tradiční česká zavinutka podvojná nabízí nepřeberné množství variant náplní, které lze kombinovat podle chuti a preferencí. Nejoblíbenější klasickou variantou je kombinace makové a ořechové náplně, kde maková náplň obsahuje mletý mák, cukr, mléko a vanilkový cukr, zatímco ořechová náplň se připravuje z mletých vlašských ořechů, cukru, mléka a rumu. Obě náplně by měly mít podobnou konzistenci, aby se při pečení rovnoměrně rozprostřely.

Pro modernější pojetí lze využít tvarohovou náplň v kombinaci s povidly nebo džemem. Tvarohová náplň se připravuje z měkkého tvarohu, žloutku, cukru a vanilkového cukru, přičemž lze přidat i rozinky namočené v rumu. Povidlová náplň by měla být kvalitní, ideálně domácí, a ne příliš řídká, aby nevytékala. Velmi oblíbená je také kombinace jablečné náplně s mákem, kde jablečná náplň obsahuje strouhaná jablka, skořici, cukr a případně rozinky.

Pro sváteční příležitosti se výborně hodí luxusnější varianta s čokoládovou náplní, kterou lze připravit z kvalitní hořké čokolády, másla, mletých ořechů a smetany. Tuto náplň lze kombinovat s vanilkovým pudinkem nebo karamelovou náplní. Karamelová náplň se připravuje z cukru, který se nechá zkaramelizovat, přidá se máslo, smetana a špetka soli pro zvýraznění chuti.

V poslední době se těší oblibě i méně tradiční varianty, jako je kokosová náplň s bílou čokoládou nebo pistáciová náplň. Kokosová náplň se připravuje ze strouhaného kokosu, kondenzovaného mléka a bílé čokolády, zatímco pistáciová náplň obsahuje mleté pistácie, máslo, cukr a trochu mandlového extraktu pro zvýraznění oříškové chuti.

Pro ovocnou variantu lze použít směs sušeného ovoce, které se předem namočí v rumu nebo koňaku. Ideální je kombinace rozinek, brusinek, meruněk a fíků, které se nasekají najemno a smíchají s trochou medu a skořice. Tuto náplň lze kombinovat s marcipánem nebo mandlovou náplní, která dodá zavinutce luxusní chuť.

Pro ty, kteří preferují méně sladké varianty, se nabízí možnost připravit náplň z máslového krému s přídavkem pravé vanilky nebo kardamomu. Tato jemnější varianta vynikne především v kombinaci s ořechovou náplní nebo kvalitními povidly. Důležité je vždy dbát na správnou konzistenci náplní, aby se dobře roztíraly a při pečení nevytékaly. Náplně by měly být vláčné, ale ne příliš řídké, a před použitím by měly mít pokojovou teplotu pro snadnější zpracování.